Odchovy dravců

Klub sokolníků přísně dbá na ochranu volně žijících dravců a striktně vyžaduje od svých členů dodržování příslušných právních norem souvisejících se získáváním , držením a chovem dravců.

Situace je však pro laika velmi nepřehledná, bohužel i odborníci pracující ve státní správě vydávají příslušná rozhodnutí rozporuplně  a správní lhůty nejsou pro naše potřeby dostatečně pružné.

Pro potřeby Klubu sokolníků by bylo vhodné získat povolení k vybrání asi 40 kusů divokých jestřábů z přírody ročně.Tento cíl se zdá pro budoucí léta velmi málo reálný.Tlak na zrušení legální možnosti  vybrání jednoho jestřábího mláděte z  hnízda pro sokolnictví sílí.  Získat potřebná povolení v rozumném správním termínu je téměř nemožné , ač dobře víme, že jsou stavy jestřábů v přírodě na slušné úrovni a stovky jsou jich  ročně nelegálně usmrcovány. Desítky dalších dravců jsou zachráněny členy našeho klubu, zaplaceny holubářům, nebo bažantníkům, odvezeny do vzdálených míst a puštěny do přírody. Naše argumentace, že potřeby sokolníků nemohou v žádném případě populaci jestřába v naší republice ohrozit, zatím není vyslyšena. 

V případě dravců sokolovitých je situace zcela opačná. Sokolníkům se podařilo zvládnou umělé odchovy a v rámci klubu produkujeme každoročně téměř dvě stovky mláďat sokolů, rarohů a různých kříženců

Toto množství mnohonásobně překračuje počet volně žijících dravců těchto druhů v naší přírodě a odchovaná  mláďata se v rámci různých vypouštěcích programů vrací do přírody. Co se týče sokola stěhovavého, který z naší přírody v 70 letech vymizel, dá se hovořit o jeho návratu jen díky umělým odchovům (velké množství sokolů bylo vypuštěno v sousední SRN a obsazují i naše území).

Známý případ sokolů hnízdících v Praze se mohl udát jen z toho důvodu, že pražskému sokolníkovi M.Makovičkovi uletěla sokolí samice, která na věži kostela vychovala v průběhu několika let více než desítku mláďat. ( Sokolníku Makovičkovi patří dík, že se vzdal svého majetku ve prospěch přírody-nebyl by pro něj totiž problém ptáka odchytit ). Další případ zahnízdění sokolů v městském prostředí je z Pzně. I tam je původ sokolů spojen se sokolníky. O  několikaroční vypouštění mláďat sokolů z chovů sokolníků  Bárty a Hortaie se zasloužil Ivo Bakala. Finanční investice magistrátu města pro boj s holuby vyústila v utvoření produkčního hnízdícího páru.