Z historie sokolnictví a sokolnického klubu
  

 

Uvádí se, že kolébkou sokolnictví byla starověká střední Asie. K nám, do českých zemí přišlo sokolnictví pravděpodobně až v první polovině pátého století,  s vpádem Hunů na naše území. Do druhé poloviny 5.století je například datována spona s motivem dravce zastíněného čepičkou nalezená u Vinařic.

V Evropě je však zmiňováno sokolnictví již od roku 336 před n.l. První dochovanou klasickou učebnicí sokolnictví v Evropě, je dílo císaře   Bedřicha II (1194-1250) " O přirozenosti ptáků a umění lovu s ptáky", z které jsou například i tyto dva obrázky.       

Od dob císaře Bedřicha se ve výcviku i výstroji dravců změnilo jen velmi málo.Jde o staletími prověřené postupy a metody, které nám umožňují provozovat jeden z nejpřirozenějších způsobů lovu, při kterém  fungují přírodní zákony a přírodní výběr.V podstatě ani nejde o kořist, vždyť staré sokolnické heslo zní : Nelovíme pro kořist, ale pro všechno to krásné při lovu.
 

V minulosti sice sokolnictví sloužilo prostým lidem i k částečnému zajištění obživy, přesto však  byl tento způsob lovu vždy především zábavou a úchvatným divadlem v přírodě. Dnes již nezažijeme pompu, s kterou vyjížděl na loveckou výpravu třeba chán Kublaj, obklopen družinou několika tisíc sokolníků, nebo středověká šlechta. Dnešní lovy jsou mnohem skromnější. Přesto však hlavní aktéři zůstávají stále stejní - nádherní dravci a jejich přirozená kořist. Stejně jako stovky generací sokolníků před námi můžeme s úžasem sledovat způsob a styl letu dravců.    

 

 

Tradice sokolnického lovu   byla koncem 18 století v Českých zemích přerušena. S prudkým rozvojem palných zbraní a jejich neustálým zdokonalováním se způsoby lovu zvěře vydaly odlišným směrem a  umění sokolnického výcviku dravců upadlo v  zapomnění . Podobně tomu bylo i v jiných částech světa. Jen  Anglie a země Střední Asie tuto tradici nikdy nepřerušily.

        Bedřich Mensdorff-Pouilly

 První pokusy o obnovení sokolnického lovu se u nás datují po 1.světové válce , kdy na bydžovsku lovil s pomocí dravců velkostatkář Bedřich Mensdorff Pouilly, který dokonce roku 1929 uveřejnil výzvu k založení sokolnického klubu.Tehdy však jeho iniciativa zůstala bez odezvy.

V roce 1957 se začal výcvikem dravců zabývat Svatopluk Doubrava, který dokázal získat zájem  řady dalších nadšenců a kolem něj tak vzniklo v Hradci Králové první sokolnické středisko.

Časem vzniká druhé středisko v Chebu, řady sokolníků se rozrůstají, sokolníci hledají kontakty, zúčastňují se různých akcí.Období hledání způsobu legalizace lovu s dravci končí 19.1.1967, kdy vyhláška o lovu zvěře uvádí sokolnictví mezi povolenými způsoby lovu.

Klub sokolníků byl oficiálně založen 11.11.1967 na zámku v Opočně, kde se ustavující konference zúčastnilo 71 sokolníků.

Důležitým počinem bylo v roce 1969 vydání knihy Zdeńka Sternberga "SOKOLNICTVÍ", která svým vydáním 3.000 výtisků umožnila proniknou do tajů sokolnictví mnoha adeptům

 

Opočenský zámek se od roku 1967 stává každoročně místem mezinárodních sokolnických setkání, kterých se účastní  120 až 150 sokolníků nejenom místních, ale i z okolních evropských států.